Architektura éry socialismu je vnímaná jako vřed na tváři našich měst. Nevíme, jak se vyrovnat s takovým dědictvím. Tehdy ale vznikla celá nová města, výstavba byla masivní. Fenomén nelze ignorovat. Naši architekti reagovali na světové modernistické tendence, zejména stavby v bruselském a brutalistickém stylu jsou evropskými unikáty a cennou vizuální památkou.

Samozřejmě ne všechny realizace té doby jsou povedenou architekturou, setkáváme se s destrukcí historického rázu měst, nerespektováním kontextu a měřítka. Zvlášt na severu Čech zůstává rozum stát. Často ale nezbývá než smeknout a zastavit se nad neobyčejnou odvahou pro monumentální řešení, které může prosadit jen totalitní moc, ať jsou její ostatní projevy jakkoliv odpudivé.

Motivovalo mne jednak postupné mizení autenticity těchto staveb, jejich opravy i demolice, obkládání polystyrenem, tak pokus o rehabilitaci těchto mnohdy unikátních děl. Zaznamenávám jak původnost, pokud ji naleznu, ale i procesy, které budovy ovlivňují právě teď.

Mým cílem je zmapovat zásadní městské celky na území ČR, a to i ve spolupráci s jinými, podobně smýšlejícími fotografy a teoretiky a tyto výsledky knižně publikovat.

Pokud máte k tomuto tématu co říct nebo byste se chtěli jakkoliv připojit,kontaktujte mne prosím bez okolků na mail hruska.ondrej@gmail.com. Děkuji